Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A je tu po více jak pěti letech další nadlidské album. Čistě instrumentální, přetechnizované, precizní. A z mého pohledu mnohem zábavnější než minulá deska. Novinka je také o něco důraznější než předchůdce. Jsou tu fragmenty, které svými nepravidelnými kytarovými zádrhely odkazují přímo k otcům zakladatelům z MESHUGGAH. Zvuk kytar je v krátkých, rychlých, nepravidelných sekačkách hrubý a silně kovový, díky čemuž jakékoliv melodické zjemnění výrazně prosvětluje celek.
Ano, jsou tu skladby jako „Red Miso“, které začínají zvonivou kakofonií, rozvíjenou melodickou kytarou. Od poloviny se ale skladba láme do o poznání přísnější mechanizované formy, jež je celé desce mnohem přirozenější. To se projevuje hlavně ve zvuku, snažícím se najít most mezi novodobým progresivním metalem a industriálem. Díky tomu je zvuk kytar velmi často svým způsobem špinavý a rezavý a současně také velmi ostrý.
Obecně lze říci, že se mi hodně líbí fluidní zvukový kabát, který se celkem výrazně liší od ostatních kapel, jež se snaží okupovat žánr. ANIMALS AS LEADERS se povedlo dosáhnout toho, že nová deska chvilku skládá poklonu dávným bohům progresivního rocku a vzápětí otevírá bránu plnému kytarovému futurismu. Mnoho z této práce jde za Mishou Mansoorem z PERIPHERY, který se na albu podepsal jako producent, a Abasi si od něj nechal dokonce i mluvit do svým aranží. Sám o něm občas mluví jako o čtvrtém členovi kapely, který „není moc slyšet“.
Velkou poklonu tu je třeba vyseknout Matte Garstkovi. Mnohokrát jsem se přistihl, jak přemýšlím nad tím, že by z něj byl skvělý jazzový hráč. Tedy, kdyby nehrál s tím metalovým důrazem a tlakem. Rozumí navíc přesně tomu, kde je jeho místo. Naprosto přesně ví, kdy má poněkud tupě držet „hubu a krok“ a poskytnout dusavý rytmický podklad pro své dva kolegy, a kdy se otevřít a nechat proudit nápady jeden za druhým.
Ono by vlastně šlo bez skrupulí napsat podobné charakteristiky jako v minulé recenzi. Novinka je mechanická, místy neosobní a do sebe zahleděná. To ale byli ANIMALS AS LEADERS tak trochu vždycky. Tentokráte však v mých uších výsledek mnohem více rezonuje.
1. Conflict Cartography
2. Monomyth
3. Red Miso
4. Gestaltzerfall
5. Asahi
6. The Problem of Other Minds
7. Thoughts and Prayers
8. Micro-Aggressions
9. Gordian Naught
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.